Zrození diamantu
Ani mezi odborníky nepanuje zcela jednoznačná shoda, jak vznikly surové diamanty. Něco se dá částečně vyčíst z inkluzí. A dál?
Co jsou diamanty? Krystalická forma uhlíku, nejčastějšího prvku živé přírody. Kdy vznikly? Až před třemi miliardami let, ale najdou se i „mladíci“ ve věku kolem 45 milionů let. Zásadní otázka ale zní:
JAK se z tak běžného prvku, jako je uhlík, zrodí něco tak unikátního jako diamant? Jak se z černé hmoty stane průzračný tvrďas? Odpověď není zrovna snadná. A také ne jednoznačná.
Nejčastěji uslyšíte od odborníků: Diamanty vznikaly při obrovské teplotě až 1 300 ˚C při obrovském tlaku přes 70 000 kg/cm², v obrovské hloubce 100-200 kilometrů pod zemským povrchem, ale i hlouběji. Zkrátka v každém ohledu nadstandardní faktory pro zrod něčeho zcela výjimečného. Nejtvrdšího přírodního nerostu na planetě Zemi.
Koloběh hmot mezi hlubinou a povrchem
Před tou hromadou milionů let se „kousky uhlíku“ usazovaly v horninách ve svrchní vrstvě zemského pláště. S nimi se postupně během masivní vulkanické činnosti dostávaly společně s vyvřelinami výš k povrchu Země v útvarech (zvaných sopouch) připomínajících tvarem komín.
A právě tam surové diamanty dnes těžíme. Kromě toho také v řekách a mořích, kam jim pomohla eroze (a kde je těžba výrazně snazší).
Ani odborníci ale nedokážou spolehlivě vysvětlit třeba vznik tmavých diamantů zvaných carbonado v Jižní Americe. Přitom jde o nejtvrdší formu přírodního, ale „nečistého“ diamantu.
Vesmírný diamant
A aby to bylo ještě zajímavější, diamanty vznikají taky ve vesmíru, a to ve vyhaslých hvězdách. Jaká je zatím „nejdražší“ takto objevená diamantová hvězda typu bílý trpaslík? Je to Lucy pojmenovaná podle beatlesácké písničky Lucy in the Sky with Diamonds. (I když astronomové pro ni mají samozřejmě nudnější jméno: V886 Centauri and BPM 37093.)
Tím pádem je Lucy největším známým diamantem ve vesmíru. Existuje teorie, že Slunce – coby také obří hvězda – jednoho dne vyhasne, stane se bílým trpaslíkem, rovněž zkrystalizuje a pro zbytek věčnosti na sebe vezme podobu diamantu…
Zajímavost na závěr
Jak geochemikové zkoumají vznik diamantů?
Ideální jsou „špinavé, nedokonalé“ diamanty, které obsahují nečistoty zvané inkluze. Čím víc inkluzí, tím nižší tržní hodnota kamene. Zato pro geochemika značka ideál. Inkluze můžou napovědět původ diamantu: zbyteček horniny nebo jiný „vzorek uvíznutý“ v diamantu prozradí víc o místě, stáří atp. Zkrátka s nadsázkou taková černá skříňka.
